Výsevní dny je název kalendáře konstelací pro jednotlivé dny v roce s uvedením doporučení pro zemědělské a zahradnické práce na daný den. Výsevní dny začala sestavovat Maria Thunová (1922–2012) na základě pokusů s výsevy zelenin a dalších plodin, které prováděla v různých termínech (za různých konstelací) od roku 1952. Poprvé vyšly Výsevní dny (Aussaattage) v roce 1963. Po smrti M. Thunové pokračuje v sestavování a vydávání její syn Matthias Thun.
M. Thunová zjistila různé utváření jednotlivých částí rostlin v závislosti na postavení Měsíce ve zvěrokruhu v okamžiku výsevu plodiny. Jde při tom o postavení Měsíce před příslušným astronomickým souhvězdím zvěrokruhu (nikoli o jeho postavení ve znameních astrologického zvěrokruhu).
M. Thunová zjistila následující vztahy
- výsev při postavení Měsíce před Býkem, Pannou a Kozorohem podporuje vývoj kořenů a dalších podzemních orgánů
- Ryby, Rak a Štír – vývoj listů a stonků (též hlávek, stonkových bulev apod.)
- Blíženci, Váhy a Vodnář – vývoj květů (též vybarvení, aroma atd.)
- Beran, Lev a Střelec – vývoj plodů a semen
Výsevní termín má vliv nejen na výši výnosu, ale také na kvalitu, tzn. vybarvení, chuť, trvanlivost apod. Významný pro trvanlivost je také termín sklizně.
Výsevní termín má vliv nejen na výši výnosu, ale také na kvalitu, tzn. vybarvení, chuť, trvanlivost apod. Významný pro trvanlivost je také termín sklizně. Matthias Thun, který se věnuje chovu včel, vysledoval příslušné vlivy také u chování včelstva. Jeho doporučení pro včelaře jsou součástí Výsevních dnů.
Výsevní dny vydává v českém jazyce každoročně od roku 1995 Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
Výsevní dny vydává v českém jazyce každoročně od roku 1995 Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
Na rozdíl od aplikace biodynamických preparátů není používání Výsevních dnů nebo zohledňování konstelací při zemědělských pracích součástí směrnic Demeter a tedy podmínkou udělení certifikace.
