Biodynamičtí zemědělci patřili k prvním, kdo si uvědomil, že odrůdy plodin vyšlechtěné pro potřeby konvenčního zemědělství nevyhovují potřebám ekologického či biodynamického zemědělství. Ale ani návrat ke starým krajovým odrůdám se nejevil jako perspektivní. Proto se v osmdesátých letech 20. století začali intenzivněji věnovat šlechtění vlastních odrůd, nejprve u obilovin, později také u zelenin.
Hlavní šlechtitelskou metodou je selekce, šlechtí se na odolnost, vynikající chuťové vlastnosti (např. u mrkve), dlouhostébelnatost (obiloviny) apod. Součástí šlechtitelského procesu je používání biodynamických preparátů.
K nestorům biodynamického šlechtění obilovin patří Švýcar Peter Kunz. Šlechtění zeleniny se (vedle semenářství) věnuje švýcarská biodynamická firma Sativa. V Německu se šlechtění obilovin věnuje např. statek Dottenfelderhof. Podpoře biodynamického šlechtění se věnuje německá nadace Zukunftsstiftung Landwirtschaft ve svém Osivovém fondu (Saatgutfonds).
Biodynamické šlechtění a semenářství bazíruje na nehybridních odrůdách, které lze přesévat, a je založeno na iniciativě a odpovědnosti samotných zemědělců a zahradníků.
PDF dokument (otevře se v nové záložce) →
