Jedním z impulzů ke vzniku biodynamického zemědělství bylo také neuspokojivé sociální postavení zemědělců. Od svého vzniku je tak tento směr spojen s úsilím o „obdělávání“ a „zúrodňování“ sociální oblasti. Cílem biodynamiků proto není jen produkce zdravých potravin, péče o půdu a krajinu, rostliny a zvířata, ale i spravedlivé postavení zemědělců, rozvoj venkova, péče o slabé a ohrožené vyloučením apod.
Součástí organismu statku jsou i lidé (na což se často zapomíná), a to nejen výkonní pracovníci, ale také staří či děti. Na mnoha biodynamických farmách se rovněž praktikuje začlenění lidí mentálně postižených, například v camphillech, ale i jiných statcích, které nejsou součástí camphillského hnutí.
Také využívání nabídky dobrovolníků, poskytování praxí studentům středních škol, umožňováním brigád a realizace sociálních či uměleckých projektů žákům a studentům nebo přímo vzdělávání a příprava zemědělských a zahradnických učňů přispívají ke zvýšení rozmanitosti lidského osazenstva statků a vytváření pestrých společenství.
Biodynamické statky také pořádají různé slavnosti (masopust, velikonoce, letní svatojánská slavnost, díkůvzdání za úrodu, vánoce s pastýřskou hrou apod.), které bývají událostí pro celou vesnici nebo i komunitu odběratelů a přátel farmy.
